OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

0 Kč bez DPH

Thajsko 2019 (Peking, Phuket, Koh Lanta,  Koh Phi Phi, Krabi, Bangkok) 12. 2019 - 4. 1. 2020

Místo vánočního shonu odpočinek a šnorchlování v teple.

Fotogalerie: https://photos.app.goo.gl/uz8xeEDVHu63d6Cw5 (fotky mají popisek)

Přes Mnichov a Peking na Phuket

Z Mnichova jsme letěli kvůli levnějším letenkám. Vyjeli jsme kolem 13 hodiny a cesta nám zabrala 7 hodin. V Ibis budget Muenchen Ost Messe hotelu jsme přespali a ráno jeli na letiště. Díky mým perfektním navigačním schopnostem jsme letiště 2x obkroužili, než jsme trefili na Přílety, ale povedlo se. Pak jsem zavezl auto na parkoviště. Tam jsem zimní kabát vyměnil za letní bundu, nechal se zavést zpět a cesta mohla začít.

Do Pekingu jsme přiletěli před pátou hodinou ráno jejich času (my jsme měli deset večer). U automatu jsme se nechali vyfotit a sejmout otisky prstů, vystáli jsme zhruba hodinovou frontu na denní vízum a mohli vyrazit do města. Katka a děti měly zimní bundy. Já očekávanou teplotu minus 5 stupňů vyřešil tak, že jsem si na sebe navlékl všechna trička a termo mikinu Klimatex. Letní bunda spolu se šálou a čepicí vypadala srandovně.

V bankomatu jsem vybral juany a jedním z prvních vlaků jsme odjeli do Dongzhimen a tam přestoupili na metro do stanice Qianmen. Vylezli jsme z metra a byli přímo na náměstí Nebeského klidu vedle Zakázaného města.

Na rozlehlém náměstí nás zaujaly kamery, které byly úplně všude. A taky prodlužující se fronta lidí, kteří se chtěli podívat na Mauzoleum Mao Ce-tunga. Obešli jsme náměstí, na ulici Qianmen jsme vyzkoušeli nějaké dobroty, mrkli do pár obchodů a po návštěvě místního bistra a la McDonald (původně jsme byli v KFC, ale tam prodávali zatím pouze snídaně) jsme se vrátili zpět na letiště. V bezpečí letištního salonku (děkujeme ČSOB Premium za vstup zdarma) jsme vyčkávali na odlet v 17:35 na Phuket. Děti spaly, Katka si dala nudlovou polévku a já ochutnal všechna jídla, všechna piva a pak zůstal u Bacardi s kolou.

V letadle jsme se konečně trochu vyspali. Fronta na pasovou kontrolu po příletu byla nekonečná. Skončila povinným sejmutím otisků prstů a byli jsme v Thajsku. Vybral jsem z bankomatu, koupil thajskou sim kartu operátora DTAC (500 THB za 35 GB na měsíc) a nechali se zavést do hotelu SoodSoi Resort. A zase jsme spali.

Ráno jsme po snídani vyjednali taxi do dalšího ubytování (800 THB) a v poledne se přesunuli na jih. Čekaly nás 4 noci v Brodie Rawai Resort nedaleko Rawai Beach.

Užili jsme si první návštěvu 7eleven, děti vyzkoušely bazén. Večer jsme šli půjčit motorky (150 THB/den). A hned jsme se i projeli a našli parádní trh.

Druhý den jsme si projeli jih ostrova. Líbila se nám YaNui beach, která byla taková maličká a s málo lidmi. Byli jsme i na Kata Beach, kde už to byl samý turistický komplex. Ale šnorchlovali jsme úplně na okraji a bylo tam taky moc hezky. Postupně jsme si zvykali na jízdu vlevo a na motorky vlevo i vpravo. Obzvláště kruháč v Chalongu byl zážitek.

Další den jsme si půjčili auto (1100 THB/den). Docela jsem se klepal. Řízení v tom provozu, a ještě vlevo, nebylo úplně v pohodě. Byl jsem ochotný odbočovat pouze doleva (jakoby u nás doprava). Ale nakonec to nějak šlo. Dojeli jsme se podívat na Velkého Budhu. Budha se z velkého kopce díval na celý Phuket. Potom, s krátkou zastávkou v 7eleven na lehký oběd, v národním parku na vodopády Bang pae (kde byla i stanice, která zachraňuje zmrzačená zvířata) a dojeli jsme na slavnou pláž Nai Yang u města Phuket, přes kterou přelétávají letadla. Po cestě zpět jsme zajeli nakoupit do hypermarketu Tesco Lotus a šťastně dojeli domů. Oddechl jsem si. Při cestě na večeři jsme si zase půjčili motorky na další den.

Jeli jsme se okoupat na Kata Beach. Šnorchlování bylo lepší než před dvěma dny. Narazili jsme na obrovské hejno průhledných ryb, jako v Hledá se Nemo. Pozdní odpoledne jsme využili k návštěvě k chrámu Wat Chalong. Večer jsme šli všichni na masáž (300 THB).

 

Koh Lanta

Ráno pro nás přijel minivan. Připadali jsme si jako američtí turisti. I cena tomu odpovídala (700 TBH za 45 minut jízdy). Zavezl nás do přístavu Rassada, odkud nám jela loď na Koh Lantu s přestupem na Koh Phi Phi.

Loď měla hodinu zpoždění. Pan domácí, který nás měl odvést, na nás už nečekal. Ale na podesáté jsem se mu dovolal a naštěstí pro nás přijel. Děti nasedly na korbu, my dovnitř s jeho ročním synem. Po cestě jsme se zastavili koupit 5 židlí (ano, byly pro nás) a dojeli do Som Palm Garden.

Bylo to nejjednodušší ubytování na naší dovolené, kde jsme měli trávit Štědrý den. Původně jsme měli ubytování jiné, ale booking.com nám ho měsíc před odjezdem zrušil. Tehdy už byly k dispozici jenom hodně drahá ubytování a toto. Ale šli jsme do toho. Nakonec jsme si na jednoduchou chatku s pěti židlemi, stolem, ledničkou a matracemi zvykli. A majitelé byli velmi příjemní. Často u nás byl jejich malý synek. A paní domácí nám jednou donesla i večeři – rybu v omáčce s rýží.

Na druhý den jsme zašli k moři. Asi půl kilometru vzdálená pláž teda nebyla nic moc. Odpoledne jsme si už půjčili motorky (200 THB/den) a jeli se projet. Cílem byly jeskyně Khao Mai Khaew. Dorazili jsme tam už hodně pozdě. Měli už zavřeno. Od parkoviště bylo k jeskyním hodina cesty s průvodcem a vstupné 150 THB/osoba. Tak jeskyně jsme si odpustili. Při cestě zpět jsme se zastavili na pouličním jídle a pak si při západu slunce vedle cesty skočili do moře.

Další den jsme to vzali s mírnou zajížďkou do mangrovníkového háje (Tung Yi Peng Natural Study & Eco Tourism Centre) na jih ostrova z východní strany. Plán byl dojet na konec cesty a tam se koupat. Na konci cesty byl velmi stylový resort Pirate´s Paradise. Byl to opravdu ráj. Lidé skoro žádní, skalnaté pobřeží a v resortu bazén s balonky, hudbou a barem. V něm dělali koktejly a kouřili trávu týpci z Anglie. Strávili jsme tam krásný den a po těch koktejlech se nám dobře řídilo zpět.

Jak jsme pak zjistili, „pool party“ bývala pouze v neděli. Měli jsme štěstí.

Den před Štědrým dnem jsme jeli objevovat jih ostrova ze západní strany. Nejdřív jsme podnikli pochod džunglí k Bat Cave a Khlong Chak vodopádu. Snažili se nám prodat cestu s průvodcem za draho, ale nedali jsme se, tak jsme za nějakých 160 BTH za všechny vyrazili sami s ručně kreslenou mapou vyfocenou do mobilu.

Při jízdě zpět na hlavní cestu jsme předjeli slony.

Do národního parku Mu Koh Lanta už to bylo za plnou palbu 200 THB/osoba + za motorku. Ale taky to bylo pěkné. Žádní lidé, stezka pralesem a všude opice.

Na Štědrý den jsme jeli opět do Pirate´s Paradise, kde se nám tak moc líbilo. Ale bylo to zklamání. Bazénový bar zavřený, ale jako bonus nějaká skupinka poměrně hlučných postarších českých turistů. Dlouho jsme se tam nezdrželi a jeli domů. Po krátkém vykoupání na blízké pláži Secret Beach jsme nazdobili palmu a šli na „štědrovečerní večeři“. V Mushrooms restaurant, kam jsme chodili, brali Vánoce vážně, pouštěli tam vánoční písničky a měli i stromeček. Ježíšek nás našel i v Thajsku. Palma byla zasypaná dárky.

Poslední den na Koh Lantě jsme strávili na pláži nedaleko ubytování. Na mapě má název Secret Beach. Byla velmi příjemná. A vedle ní byla maličká plážička, kde jsme byli úplně sami. Odpoledne se děti dívaly na pohádku a my s Kateřinou zašli na masáž (400 THB) a pak zajeli do Fusion Baru (ten na mapě není nakreslený) na poslední koktejl na Koh Lantě. Večer jsme zajeli do přístavu Saladan podívat se do obchodů a ve „walking street“ na nějaké pouliční jídlo. Snažil jsem se pak ještě vrátit motorky, ale doma jsme otevřenými okny viděl jenom na zemi spící děti a domácí byly pryč.

 

Koh Phi Phi

Ráno jsme pěšky vyrazili na nedaleký trh, který měl otevřeno v pondělí a ve čtvrtek. Koupili jsme liči, pomeranče, meloun a avokádo a všechno jsme to ke snídani snědli.

Pak už jsme čekali na dovoz do přístavu a přejeli na Koh Phi Phi.

V přístavu na nás čekal chlapík z ubytování s dvoukolákem. To jsme nečekali a udělalo nám to radost. Na Koh Phi Phi je de-facto jenom jedno město s úzkými uličkami, ve kterých všechno vozí na vozících. Motorku jsme tam neviděli.

Ubytovali jsme se v Uphill Cottage a šli se podívat na hlavní pláž Loh Dulum. Byl právě odliv, takže moře bylo hodně daleko. Trochu jsme zašnorchlovali, dávali pozor, abychom nešlápli na ježky a pak šli na večeři. Na kraji pláže valila obrovská diskotéka.

Druhý den jsme zkusili trochu adrenalinu. Přes Viewpoint (muselo se platit 30 BTH osoba) jsme po cestičce v džungli šli na pláž Toh Koh. Těch cestiček v pralese bylo víc, než ukazovala mapa, ale snažili jsme se jít podle navigace. Občas to ale nešlo. Děti dostávaly nerva. Eliška řvala, že ji kousl pavouk, Vojta, že ho sežrali komáři. Je fakt, že jich tam bylo docela dost. Ale nakonec jsme na pláž došli, i když Vojta s Eliškou už byli úplně zhroucení. Byli jsme tam úplně sami. Šnorchlování bylo perfektní, jako v akváriu. I děti se nakonec vzpamatovaly a moc jsme si to tam užili. Seděli jsme na křesílkách pod palmami. V jednu chvíli jsme sledovali opici, jak hází dolů kokosy. Dětem se některé podařilo otevřít, tak jsme si dali kokosové mléko přímo pod palmou.

Akorát při šnorchlování jsme měli strach, ať nás nepřejedou lodě, které s turisty jezdily pořád. Katka ale našla žlutý barel s provazem a když šnorchlovala dál od břehu, vzala si ho s sebou místo výstražné vesty.

Protože byl odpoledne odliv, zpět jsme šli po pobřeží na nedalekou Rantee Beach.  Tam přistávaly v průběhu dne snad všechny výletní lodě a byla tam k tomu připravená vysokokapacitní restaurace. Cesta zpět ke Viewpointu byla odsud lepší.

Druhý den jsme šli na stejné místo, ale tentokrát raději hned po lepší cestě přes Rantee Beach. Dosyta jsme si užili poslední den šnorchlování v Thajsku.

 

Krabi

Další den nám poslíček naložil kufry na vozík a zavezl nám je do přístavu. V 7eleven jsme si koupili k snídani teplé sendviče, v přístavu jsme dostali naši poslední samolepku a nalodili se (při vstupu na loď dostane každý cestující samolepku podle toho, kam jede, urychluje to pak organizaci při přestupech z lodi na loď).

Taxíkem za 350 THB jsme dorazili do Krabi Inn Resortu – nádherné zahrady uprostřed ničeho. Bylo to asi nejkrásnější ubytování na naší cestě. Dvě ložnice, každá s vlastní koupelnou a záchodem. Dva záchody měly docela využití. Děti a Katka si „cestovatelskou nemoc“ užily předchozí den na Koh Phi Phi, na mě padla zde. Záchod byl můj častý společník.

Děti šly hned po příjezdu vyzkoušet bazén, Vojta si zapnul běhací pás v malé posilovně vedle bazénu. Já jsem půjčil motorky. Za 200 THB jsme dostali úplně nové, měly najeto pár desítek kilometrů. Po těch letitých strojích, co jsme měli dosud, to byl zážitek na nich jezdit.

Hned jsme je vyzkoušeli a jeli se podívat zpět do města Krabi. Nejdřív jsme byli nahlédnout na mangrove (Krabi Mongrove Trail). Zhruba 300 metrů dlouhý chodník vedl přes mangrovový háj až k řece, kde naproti přes řeku byla jeskyně Khao Khanap Nam. Pak jsme se zajeli podívat na Wat Kaew, jeden z dalších mnoha chrámů, které se dají navštívit. Krátký průzkum Krabi jsme zakončili ve Vogue nákupním centru. Tam nebylo vůbec nic zajímavého. Daleko zajímavější byl přilehlý trh s ovocem, zeleninou a dobrotami. Vynikající bylo i pouliční jídlo přímo na křižovatce Maharai Soi a Maharai Road hned pod nákupním centrem. Ověšení nákupem a s velkým melounem jsme v pořádku dojeli do resortu.

Den před Silvestrem jsme navštívili známou pláž v Ban Ao Nang. To byl ale hukot. Lidí jak much, řádná zácpa a problém zaparkovat motorku. Báli jsme se, abychom ty naše poklady při parkování nepodřeli.

Prošli jsme hlavní pláží až na konec a po Monkey Trail přešli na menší pláž Pai Plong Beach Centara s až komerčním výhledem na skálu (a to jsme nevěděli, co nás čeká další den). Nebyli jsme s Maruškou ve své kůži, tak jsme si to bohužel moc neužili. Jeli jsme docela brzy zpět a já jsem odpoledne věnoval marodění a převádění roků v HELIOS Red u zákazníků pomocí vzdáleného připojení.

Ale silvestrovský den se vydařil. Našim cílem byla nejznámější pláž Ralay, kam se dalo dostat jenom lodí. Buď z Ao Nangu nebo i z druhé strany z Ao Nam. To byla lepší varianta. Minimum lidí, bezproblémové zaparkování. Loď odjížděla zhruba každou půlhodinu a cesta trvala ani ne 10 minut.

Ralay jsem si představoval všelijak, ale určitě ne tak, jak ve skutečnosti vypadala. Maximálně zastavěná resorty s uzoučkou plážičkou na východní straně a pěknější na západě. Ale to, co nešlo zastavět, stálo za to. Na nádherných skálách na jihozápadním cípu lozili horolezci. Stejně jako ostatní jsme si půjčili na dvě hodiny kajak a objeli jižní cíp poloostrova. Dalo se projíždět jeskyněmi a obeplouvat nádherné skály rostoucí z vody. Naprostou idylu rušily pouze všudypřítomné long-tail boats, které převážely turisty. Před odjezdem zpět jsme šli zkusit vystoupat na Princess Lagoon (Sa Phra Nang). Ale výstup byl tak strmý, že jsem se do něho do něj nepustil ani já. Trochu si to ospravedlňuji tím, že se mi na kajaku rozpadly sandále. Ale aspoň jsme viděli otravné opičky a komunální služby při odvážení odpadků z poloostrova.

Silvestrovskou večeři jsme si dali v restauraci Klong Bang Lung, kde to bylo příjemné i chutné. Do půlnoci jsme se dívali na filmy a Silvestr jsme oslavili coca-colou a prskavkami.

A následovalo loučení s posledním resortem. Nechali jsme kufry na recepci a vyjeli stoupat po 1237 schodech, abychom se z vrcholu Tiger Cave Mountain Temple spolu s Budhou rozhlédli po okolí. Po cestě jsme se ještě stavili ve Wat Sai Thai, kde hned vedle cesty ležel další z mnoha Budhů.

Jeskyně Tiger Cave s Budhou nebyla nic moc. Ale to stoupání po schodech nahoru bylo skvělé. Zhruba v půlce cesty mi málem opice sebrala při focení mobil. Rozhled nahoře byl výtečný a člověk byl na sebe hrdý, že vystoupal tolik schodů a ani u toho moc nenadával (jako třeba jedna skupinka Slováků).

Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na pozdní oběd ve včerejší restauraci, vrátili motorky a čekali na recepci na vyzvednutí. Minibus se neobjevil ani 15 minut po stanoveném čase. Celkem 3x jsem volal do cestovní kanceláře, ze které jsme měli koupené jízdenky do Bangkoku a vždy jsem dostal ujištění, abych „byl trpělivý“. Nervozita byla zbytečná. Autobus odjel až ve chvíli, kdy nás všechny cestující svezly ze všech okolních resortů. Holt stárnu.

 

Bangkok

Noční přesun do Bangkoku se dal přežít. Někdy ve 2 ráno jsme zastavili na jídlo. Bylo v ceně jízdenky, ale nebyl hlad. A po dalším klimbání jsme se ani nenadáli a kolem 8 hodiny nás vyložili nedaleko Khao San Road. Řekli jsme si, že nebudeme zhýčkaní a místo taxi pojedeme autobusem. Ubytování jsme měli pouhých „několik“ zastávek autobusu daleko. Ale jaké číslo autobusu bylo to správné? Na první pokus jsme to nedali. Ale prodejce jízdenek v autobuse byl velký gentleman. Místo prodávání jízdenek se optal, kam jedeme, poté to prokonzultoval s cestujícími a na další zastávce nás vyložil a řekl, kterým autobusem jet. S kufry jsme se pak už narvali do dalšího autobusu, kde se situace opakovala. Nyní už jsme jeli dobře a také zdarma. Hotel Sudyod Apartment jsme našli bez problémů a pokoje jsme dostali hned! Po sprše a krátkém nadechnutí jsme se vydali do víru Bangkoku.

Navštívili jsme stará známá místa (čínskou čtvrť, zlatého Budhu, Královský palác, Wat Arun) a našli i hodně zajímavou ulici plnou železného harampádí. Pohybovali jsme se zase lodí a sledovali těžkou práci člověka, který přivazoval loď k molu při nástupu a výstupu lidí. To by bezpečáci v EU asi nerozdýchali.

Prohlídku jsme zakončili na uřvané Khao San Road. Všichni už byli unavení, tak jsme jeli domů. Večer jsme se tam s Kateřinou vrátili a nakoupili pár suvenýrů.

Před odletem jsme si chtěli zajít ještě na poslední masáž. Bohužel nabídka vedle našeho hotelu byla slabá a ceny vysoké (500 – 600 báthů). Tak jsme místo toho šli do nákupního centra Vogue a tam utratili všechny zbývající peníze. Nechali jsme si jenom 800 báthů na taxíka na letiště.

 

Cesta domů

Rychle to uteklo. Seděli jsme v letadle do Pekingu a z uplynulých tří týdnů se mohly začít tvořit vzpomínky. Abychom to měli pestřejší, tak jsme do Pekingu přiletěli se zpožděním. Následoval rychlý přesun mezi terminály abychom zjistili, že i odlet z Pekingu je zpožděný. Aspoň jsme v automatu utratili zbývající juany za čínské polévky. S dvouhodinovým zpožděním jsme doletěli do Mnichova. Bohužel jsme se nedočkali jednoho kufru (a zrovna toho s dárky a suvenýry). Holt to muselo to být jednou poprvé. Srandovní bylo, že Vojta se před přistáním ptal, co by se stalo, kdyby nám kufry ztratili. Jakoby to přivolal.

Vykoupil jsem si zpět z parkoviště auto a s jednou zastávkou v Kauflandu v Regensburgu a druhou ve vesničce před Plzní na svíčkově s pěti jsme v pořádku dorazili domů. Na druhý den přijel i náš ztracený kufr.

 

 

Itinerář

  1. prosince 2019 – pátek

Odjezd do Mnichova, ubytování v Ibis budget Muenchen Ost Messe (98,7 EUR)

  1. prosince 2019 – sobota

Odlet z Mnichova ve 12:05

  1. prosince 2019 – neděle

Přílet do Pekingu ve 4:45, prohlídka náměstí Nebeského klidu, odlet z Pekingu v 17:35
Přílet na Phuket Thajsko ve 23:00, ubytování 1 noc v SoodSoi Resort Phuket (1620 THB, v ceně byl odvoz z letiště)

  1. prosince 2019 – pondělí

Ubytování 4 noci v Brodie Rawai Resort, Phuket (10 200 THB)

  1. prosince 2019 – pátek

Odjezd lodí na ostrov Koh Lanta, ubytování na 6 nocí v Som Palm Garden (6 120 THB, v ceně byl odvoz z přístavu)

  1. prosince 2019 – čtvrtek

Odjezd lodí na ostrov Koh Phi Phi, ubytování na 3 noci v Uphill Cottage (10 800 THB, v ceně bylo vyzvednutí v přístavu a odvoz zavazadel na vozíčku)

  1. prosince 2019 – neděle

Odjezd lodí na Krabi – Ao Nang, ubytování na 3 noci v Krabi Inn Resort (6 960 THB)

  1. ledna 2020 – středa

Odjezd večer busem do Bangkoku (4482 THB).

  1. ledna 2020 – čtvrtek

Ubytování Bangkok 1 noc v Sudyod Apartment (2 141 THB)

  1. ledna 2020 – pátek

Odlet v 19:15 z Bangkoku

  1. ledna 2020 – sobota

Přílet v 0:45 do Pekingu, odlet ve 2:00 z Pekingu, přílet v 5:20 do Mnichova

 

Letěli jsme s China Air Mnichov – Phuket a Bangkok – Mnichov za 59 843 Kč za 5 lidí (koupeno přes Student Agency).

Lodní lístky jsme kupovali předem u společnosti Andaman Ferry (https://www.andamanferryservice.com/). Vytištěné vouchery bylo nutné vyměnit v přístavu za jízdenky.

Autobus Krabi – Bangkok jsme koupili předem u společnosti phuketferry.com

Parkování v Mnichově jsme měli u Parkservice Bayern (www.parkservice-bayern.de) za 79 EUR za 3 týdny. V ceně byla přeprava max. 2 osob, musel jsem rodinu zavést nejdřív na letiště a pak se vrátit na parkoviště.